-
Kristýna Hanulíková: Budujeme místo, kde je dobře rodičům i dětem.
Přinášíme Vám rozhovor s Kristýnou Hanulíkovou, dlouholetou skautskou vedoucí a zakladatelkou Montessori klubíku. Kristýna je maminka pěti dětí a už od mládí se věnuje organizování táborů a akcí, kterých má na svém kontě nespočet. Každý, kdo se s Kristýnkou potká, má dojem, jako by z ní energie přímo sršela. Za slupkou cílevědomé ženy se však skrývá jemná duše, která se nebojí snít a své sny uskutečňovat. Nabídka Montessori vzdělávání dětí je na Jesenicku již pátým rokem. První třídy základní školy vznikly před čtyřmi lety ve Vápenné a od minulého roku fungují i v Jeseníku. V minulém roce na tuto snahu navázala budoucí Montessori školka, klub pro předškolní děti Monty. …
-
Isolde Ohlbaum: Slavná mnichovská fotografka má rodinné kořeny v Dolní Lipové
Isolde Ohlbaum je světově proslulou německou fotografkou se sudetoněmeckými kořeny – matka pochází z Liberce a otec z Dolní Lipové na Jesenicku. Od roku 1946 žila rodina v Bavorsku, nejdříve v Moosburgu an der Isar, později v Mnichově. Isolde se narodila v roce 1953. Na začátku své kariéry se Isolde věnovala reportážní fotografii, pracovala pro časopisy Spiegel a Stern. Před jejím fotoaparátem stály takové osobnosti jako jsou David Bowie, Frank Zappa nebo Klaus Kinski. Od 70. let se zaměřuje na portréty světových spisovatelů, mezi nimiž je 19 nositelů Nobelovy ceny, například Heinrich Böll, Günter Grass, Elfriede Jelinek, Herta Müller, Doris Lessing nebo Orhan Pamuk. Je označována za nejznámější a nejžádanější…
-
Dagmar Adamová: Krev je nositelkou života
Neštěstí a nenadálé překvapení, každodenní starosti i radosti, a to dokonce trojnásobné. Péče o rodinu střídala péči o nemocné, kterým zasvětila život. Krev, která této silné ženě koluje v těle, ji zároveň pohání v poslání, které naplňuje v Nemocnici AGEL Jeseník. Řeč je o MUDr. Dagmar Adamové, primářce úseku hematologie a transfúzní služby, ambiciózní ženě, odbornici, skvělé manažerce domácnosti s trojčátky, ale také nemocničního oddělení, kde hlavní roli hraje vzácná tekutina, jež zachraňuje životy. Od dětského snu až na lékařskou fakultu Narodila jsem se v Krnově, v podhůří Jeseníků, tatínek byl dělník a maminka učitelka. V Zátoru, kde jsme bydleli, jsem začala chodit na základní školu, pak na gymnázium v Krnově. Vždycky, už od dětství,…
-
Divadelní spolek Kantoři: Dokud nás to bude bavit, budeme spolu zkoušet a hrát
Novoroční setkání s herečkami a herci z amatérského divadelního spolku Kantoři bylo plné vzpomínek a smíchu 😊 Některé veselé historky se do konečné podoby rozhovoru sice nevešly, ale i tak je jich níže hodně, a nejen díky nim stojí rozhovor za přečtení! Kromě jiného mě zaujalo i vyprávění o překonávání sebe sama v případě rolí, které „nesedly“. Pocit, který jsem si odnášela, odpovídal výroku pronesenému jedním z divadelníků: „Jsme na stejné vlně.“ Ano, jsou na stejné vlně a bylo příjemné to zažít! Na úvod něco málo z historie DS Kantoři: V roce 1999 byl v Mikulovicích díky paní učitelce Marii Nezvalové založen dětský dramatický kroužek, do kterého se zapojily i další dvě mikulovické učitelky…
-
Zdeňka Blišťanová: Jsem starostka 24 hodin denně, sedm dní v týdnu
Netušila jsem, jak bude těžké najít první slova pro uvedení prvního lednového rozhovoru, prvního z plánovaných na rok 2020. Rozhodně bych Vám chtěla popřát vše nejlepší do nového roku. Napadá mě samozřejmě zdraví, láska, štěstí, ale hlavně také to, co Zdeňka Blišťanová přeje na konci rozhovoru – více pozitivního myšlení… Poněkud obtížné pro mě bylo vést i samotný rozhovor. Jednak už je to poměrně dlouho od mého vlastního pisatelského zapojení do WoJ, jednak mým prvotním záměrem bylo udělat text apolitický – což samozřejmě nebylo reálné. Ono to (místo)starostování se člověku dostane pod kůži a ovlivňuje ho na každém kroku, zodpovědného jedince 24 hodin denně, vždyť to denně pozoruji na svém partnerovi.…
-
Eliška Bartůňková: Na Evropu jsem jezdila pravidelně od dvanácti let
Ve francouzkém Sarrians se letos v kategorii Junior Women stala Vicemistryní Evropy BMX. To zatím považuje za svůj největší úspěch. I když Eliška Bartůňková jezdí od osmi let, její kariéra teprve začíná. Svěřenkyně úspěšné jesenické bikrosařky a fourcrossařky Romany Labounkové by ráda jela i na olympiádu. Jak jsem se dostala k bikrosu? Bydlím kousek od dráhy. Jednou jsme tam šli s rodiči a zrovna trénovala Romča Labounková. Říkala něco v tom smyslu, že mi to jde a zeptala se, jestli nechci jezdit. Pak mi půjčila i mé mi první kolo. Bylo mi osm. Bratr jezdil také, ale jelikož mu to moc nešlo, přestalo ho to bavit a jezdím jen já. Rodiče…
-
Zuzana Syrovcová: Mít na stěně obraz považuji za stejně důležité jako mít květinu, polštář či přehrávač hudby
…Vstoupili jsme do výstavní síně. Jeho pozornost okamžitě upoutal třetí obraz na pravé stěně. Kultovní scéna filmu Kmotr. Přiblížil se k němu a fascinovaně si prohlížel jednotlivé postavy. Pak se otočil, v hlavě spousta myšlenek. „Vidělas to?“ … … Už od mala jsem s rodiči chodila „za kulturou“. Měla jsem ráda divadla, prohlídky zámků i muzeí. Čemu jsem ale nerozuměla, byly galerie. Těžko říct, kdy se to změnilo, ale když jsem pak po pár návštěvách tuzemských galerií zavítala do florentské Uffizi, byla jsem více než nadšená. Těšila jsem se také na vernisáž prodejní výstavy Zuzany Syrovcové a jejího brněnského kolegy Petra Lorenze. Zavítali jsme na ni s přítelem první březnovou sobotu do Divadla Petra…
-
Martina Seidlerová: Jen zařídit prostor a dát lidem příležitost
Tento rozhovor je pro mě naprosto specifický. Jednak tím, kde vznikl, jednak tím, s kým je… Martina Seidlerová je člověk, který hýbe jesenickým děním, spojuje lidi a vede je k tomu, aby společně dělali město Jeseník lepším. Pokud jste někdy zavítali na farmářské trhy nebo některou ze slavností konající se na náměstí, také jste na ni narazili. Vyčnívá z davu svou pozitivní energií, tím zářivým úsměvem. O Martině jsem slyšela dávno před tím, než jsem ji poznala. Podle mého názoru také díky ní mnoho mladých uvažuje, že se do Jeseníku vrátí. Možná ne přímo, ale tak, že si všímají, že se v Jeseníku neustále něco děje, koná, tvoří. Já měla…
