-
Tohle jsme my, Ostruženský ženský!
Ženy z Ostružné a blízkého okolí, které se rozhodly udělat něco pro sebe, ale i pro druhé (pozn.: citováno z facebookového profilu Ostruženský ženský). Ostruženský ženský jsou tanečním souborem, jehož popularita už dávno překročila hranice obce Ostružná. Je jich deset a nejstarší členka má 72 let. Neobyčejné obyčejné ženy. Každá má také svůj příběh a zasloužila by si svůj rozhovor, každá je Woman of Jeseníky. Bohatý taneční repertoár Ostruženských ženských sahá od flamenca, přes elektorswing, old jazz, line dance, až po hip hop. Za jejich tanečními vystoupeními se skrývá obrovská odvaha, odhodlání, překonání sebe sama a spousta času stráveného na tréninku. Když jsme u šampaňského, oblíbeného pití Ostruženských ženských,…
-
Anna Mocková: Nejspokojenější surfař je ten, co se nejvíc usmívá
Není prkno jako prkno. V souvislosti s Jeseníkem a sportem si představím možná tak snowboard, ale „oceánské surfování“? Do toho se v Anglii pustila Anička Mocková, nyní již pár týdnů žijící v Portugalsku. Splnila si tak svůj sen, který byl ještě navíc okořeněn značnou romantikou. 🙂 … S myšlenkou na moře a oceán jsem si říkala, že se můžete polehoučku navnadit na léto. Na druhou stranu surfování v Anglii není jednoduché. Na rozdíl od Havaje, kde by vám stačí plavky, musíte mít tři druhy neoprenu – na tři sezony. V lednu potřebujete kompletní výbavu: 5mm neopren, boty, rukavice a kapuci na hlavu. Na jaře si sundáte rukavice a kuklu. Neopren má 4…
-
Což takhle dát si čaj? aneb Rozhovor se sestřičkami z Čajovny Slunce
Přesto, že jsem spíš milovník kávy, nepohrdnu ani čajem. V době brněnsko-studentských jsme jich s kamarády měli pár vytipovaných pro herní večery u vodní dýmky. Neurčitě si vybavuji i čajovny, které dříve fungovaly v Jeseníku. Navštívit jsem je však nestihla. Jinak tomu je u Čajovny Slunce. A proto, že mě vždy trochu víc zajímá, co nebo kdo je v pozadí nejrůznějších podniků, dala jsem se do řeči se dvěma sestřičkami z Jesenické nemocnice, Barborou Brožkovou a Věrou Vašinovou… Jak jsme se dostaly k založení čajovny? V: To si pamatuji úplně přesně. Pracujeme spolu v nemocnici, jsme sestřičky na LDN a měly jsme jeden seminář, po kterém jsme si šli všichni sednout do kavárny.…
-
Zapoj se do týmu!
Hledá se nadšenec, který by se stal součástí týmu iniciativy/projektu Women of Jeseníky. Možnost pomoci je různorodá, především bych však potřebovala někoho, kdo by vedl s respondentkami rozhovory. Časově se jedná zhruba o jednu až dvě hodiny týdně, případně více hodin v jednom týdnu a následné volno. Žádné předchozí zkušenosti nejsou třeba, stačí chuť poznávat a schopnost komunikovat, se zbytkem ráda pomůžu. Ideální by byla „práce“ například pro zájemce o studium žurnalistiky (studenty). Ačkoliv rozhovory na Women of Jeseníky nepatří k tradičním novinářským, ráda předám zkušenosti i z této oblasti. 🙂 kontakt: redakce@womenofjeseniky.cz nebo facebookové stránky Women of Jeseníky
-
Alena Šosová Řehová: Pro mě je mateřské centrum životní styl
Další z rozhovorů otevírá téma pro maminky, tatínky, prarodiče, ale nejen je. Věnuje se totiž Mateřskému a rodinnému centru Krteček, které poskytuje zázemí a nabízí program pro rodiny s dětmi ve věku 0-6 let. Jednou z ústředních postav Krtečka je Alena Řehová Šosová, s níž byla radost tento rozhovor vést. Proč je mateřské centrum její životní styl poznáte z jejího vyprávění. Nechte se provést Krtečkem takřka od jeho začátku až k jeho dalším významným narozeninám. Vždyť už příští rok oslaví patnáctku! Nikdy nezapomenu na to, jak jsem šla poprvé do Krtečka. Pocházím z Písečné a do Jeseníku jsem jezdila na sportovku na Nábřežku (základní škola v Jeseníku), pak na gympl a následně do…
-
Sára Al-Wahaishi: Lidi v Jeseníku vnímám otevřené změnám.
Od srpna má město Jeseník svou městskou architektu. Stala se jí architektka a urbanistka Sára Al-Wahaishi, první z říjnových Women of Jeseníky… …Na začátku rozhovoru se každé ženy ptám, jaká byla její dosavadní cesta. Jak se dostala k tomu, co dnes dělá. Stejně tak jsem se zeptala i Sáry. Následovalo barvité líčení drobných epizod jejího života, které dohromady vytvořily jasný obraz nikoliv městské architekty ve smyslu pracovní pozice, nýbrž obraz člověka, jehož srdce bije pro Jeseníky. Rozhodně je zajímavé si poslechnout nejen to, co Sáru v jejím směřování ovlivnilo, ale také její názor na rozvoj města. Pokud byste se s ní chtěli setkat osobně, máte příležitost již ve čtvrtek 4.…
-
Nika Liberdová: Děti, drama a EduArt
Možná už jste měli možnost seznámit se s EduArtem – spolkem, jehož hlavní činností jsou volnočasové a zájmové aktivity. Pokud ne, představí vám jej v rozhovoru Nika Liberdová. Tu jsem poznala právě díky jednomu z kroužků, které EduArt nabízí… … Naše setkání s Nikou mě potěšilo a dokonce nadchlo. Tam se totiž ukázalo, jak zajímavým člověkem Nika je. Ve zkratce bych napsala trojnásobná maminka, co má ráda divadlo. Ovšem výstižné se mi to příliš nezdá. Jsem ráda, že se v rozhovoru objevili i věci mimo EduArt. Třeba vás to naláká přijít na příští divadelní Žatvu, kde se Nika zřejmě znovu objeví jako jedna z hereček divadelního souboru Dramatky. Třeba vás zaujme…
-
Woman in Scotland…
Začátek školního roku znamená konec letní sezóny a spolu s tím začátek dovolené. Tu naši ve Skotsku jsme letos odstartovali v Praze na stanici Českého rozhlasu Rádio Wave, kde jsem krátce představila web Women of Jeseníky. S dalším rozhovorem na stránkách se budu těšit na konci září 🙂
-
Martina Harbichová: Místní pejsci se většinou vrací domů
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Specificky to bude platit pro Martinu Harbichovou, která se spíše zdá nejlepším přítelem těchto mazlíčků. Na Jesenicku totiž pomáhá hledat těm toulavým domov, ať už stávající nebo nový. Díky jejímu spolku tak žádný pes neskončil v posledních letech v útulku. Mimo to se také jako dobrovolnice stará o toulavé kočky. Jesenické tlapky jsem zakládala před třemi lety, od prosince 2017 mám status útulku. To znamená, že už mohu brát pejsky z ulice, že mi město může předávat pejsky z ulice. Takže jsem útulek se dvěma psy, protože větší kapacitu bohužel nemám. Doma mám svého pětašedesátikilového psa a jednu adoptovanou fenku. Je to…
-
Eliška Bartůňková: Na Evropu jsem jezdila pravidelně od dvanácti let
Ve francouzkém Sarrians se letos v kategorii Junior Women stala Vicemistryní Evropy BMX. To zatím považuje za svůj největší úspěch. I když Eliška Bartůňková jezdí od osmi let, její kariéra teprve začíná. Svěřenkyně úspěšné jesenické bikrosařky a fourcrossařky Romany Labounkové by ráda jela i na olympiádu. Jak jsem se dostala k bikrosu? Bydlím kousek od dráhy. Jednou jsme tam šli s rodiči a zrovna trénovala Romča Labounková. Říkala něco v tom smyslu, že mi to jde a zeptala se, jestli nechci jezdit. Pak mi půjčila i mé mi první kolo. Bylo mi osm. Bratr jezdil také, ale jelikož mu to moc nešlo, přestalo ho to bavit a jezdím jen já. Rodiče…
