Už v květnu…

Už druhou neděli po sobě sedím u počítače a přemýšlím, co napsat. Přemýšlím, co napsat, protože nemám co vydat. Projekt WoJ je sice „můj“, ale primárně je o jiných ženách a je na nich bytostně závislý. A tak mám spousty rozhovorů, které jsem již přepsala, a jen čekají, až si dané ženy najdou chvíli času, aby si to přečetly, než vyřčené bude zveřejněno.

Ačkoliv jsou všechny rozhovory zaznamenávány na diktafon a jejich zveřejnění by nic nebránilo, chci všem ženám dát ještě tu možnost, si po sobě přečíst, co spontánně řekly, a případně vše vyřčené upravit do podoby, která bude odpovídat tomu, co zamýšlely říci. Proto mějte prosím strpení, projekt se nezastavil, pokračuje, tak na něj nezanevřete, já za sebe slibuji, že budu dotyčné nadále urgovat a tlačit k tomu, abyste již příští neděli měli co číst.