-
Helena Paschkeová Aby naše charitní služby byly vyhledávané a lidé se v nich cítili dobře
Pod slovem „charita“ si asi většina z nás představí pomoc lidem v nouzi. Charita s velkým CH je nestátní nezisková organizace, která poskytuje služby i na Jesenicku. A to především seniorům jak v podobě pobytových služeb v domech pokojného stáří, tak v podobě domácí péče (včetně zdravotní péče), ale i dalším klientům. Charita Jeseník má už téměř deset let za ředitelku Helenu Paschkeovou. Jak se dozvíte v rozhovoru, profesní život Heleny Paschkeové jde s historií Charity Jeseník ruku v ruce už od porevolučních prvopočátků. Ačkoliv dnes stojí paní Paschkeová za týmem více než devadesáti zaměstnanců a službami pro desítky až stovky klientů, působila na mě v průběhu našeho listopadového rozhovoru v kanceláři Charity překvapivě skromně až nesměle. V první odpovědi na…
-
Barbora Wormová: Rodina mi připadá jako to nejdůležitější v životě.
Bára Wormová je usměvavá maminka čtyř synů a jedné dcery. Vzájemně k sobě mají hodně blízko, mimo jiné i díky sedmi rokům domácího vzdělávání. Bára je učitelkou nejen duší, ale i profesně. Celým rozhovorem se prolíná Bářina láska k rodině, víra i silný vztah k Jeseníkům. V souladu s těmito hodnotami stíhá Bára naplňovat svůj život i život blízkých sdílením… Hraním divadla s kamarádkami i s rodinou. Časem věnovaným dětem dříve ve farní školce, v katechetickém centru nebo nyní ve skautu. Nebo psaním rodinného blogu, díky kterému jsem měla možnost alespoň částečně poznat Báru i její sympatickou rodinu ještě před naším osobním listopadovým setkáním. Nabídka tykání mi tak přišla víc než vítaná 🙂 Jak ses dostala…
-
Zdeňka Blišťanová: Jsem starostka 24 hodin denně, sedm dní v týdnu
Netušila jsem, jak bude těžké najít první slova pro uvedení prvního lednového rozhovoru, prvního z plánovaných na rok 2020. Rozhodně bych Vám chtěla popřát vše nejlepší do nového roku. Napadá mě samozřejmě zdraví, láska, štěstí, ale hlavně také to, co Zdeňka Blišťanová přeje na konci rozhovoru – více pozitivního myšlení… Poněkud obtížné pro mě bylo vést i samotný rozhovor. Jednak už je to poměrně dlouho od mého vlastního pisatelského zapojení do WoJ, jednak mým prvotním záměrem bylo udělat text apolitický – což samozřejmě nebylo reálné. Ono to (místo)starostování se člověku dostane pod kůži a ovlivňuje ho na každém kroku, zodpovědného jedince 24 hodin denně, vždyť to denně pozoruji na svém partnerovi.…
-
Serafine Lindemann: Bourání hranic a spojování lidí prostřednictvím umění
Serafine Lindemann je nezávislou kurátorkou a iniciátorkou kulturní platformy artcircolo, prostřednictvím níž realizuje mezinárodní projekty na poli experimentálního umění, organizuje výstavy a podporuje interkulturní dialog. Při své činnosti se zabývá tématy, jako jsou životní prostředí, přírodní zdroje, kulturní identita, změny ve společnosti. Důležitý je pro ni interdisciplinární aspekt její práce. Na svých projektech spolupracuje nejen s umělci, ale i s příslušníky různých oborů jako jsou vědci, ekonomové, ekologové, odborníci z oblasti techniky, průmyslu. Mezi její nejvýznamnější aktivity patří série projektů prezentovaných po celém světě pod názvem overtures, jež se zabývají budoucími komunikačními strategiemi, které by vhodným způsobem upozornily na důsledky změny klimatu na naši společnost a zdroje. Její výstavy a workshopy se…
-
Vladimíra Hromádková: Jeseníky – to není zapomenutý kraj, ale nezapomenutelný kraj
Jeden ze svých prvních rozhovorů pro WoJ jsem chtěla vést se ženou z mých rodných Mikulovic. Jméno Vlaďky Hromádkové znám už od dětství z vyprávění svého tatínka, neboť spolu ještě před revolucí pracovali v mikulovických lisovnách (LNH) a podíleli se na několika akcích v Mikulovicích. Před několika lety jsem jméno Vlaďky začala objevovat v mikulovickém Informačním servisu pod mnoha články o dění v obci. Poté jsem ji viděla hrát ve vtipném představení „Kdo se bojí postele?“ mikulovického divadelního spolku Kantoři a minulý rok mě překvapila v roli moderátorky na úžasném vystoupení Jesenického smíšeného pěveckého sboru v mikulovickém kostele. Měla jsem proto celkem brzy jasno, že s rozhovorem pro Women of Jeseníky oslovím právě Vlaďku – ta nabídku naštěstí přijala. Na…
-
Jogínka z Lipové-lázní Martina Utíkalová: Žít, prožívat, milovat
V jejich větách se často objevují slova cesta, poznání a změna. Sama sebe nazývá poutníkem života, který se nikdy nezastaví. Změna je pro ni život (v tomto případě doslova), i když často může být bolestivá a nejde ji třeba udělat hned. Zajímá ji spousta věcí, miluje lidi, cestování, různé kultury. Na své cestě opustila úspěšnou kariéru v oboru, který jí přestal vyhovovat, vzdala se divokého života plného večírků, aby si splnila svůj sen – cvičit jógu a vybudovat vlastní jógovou praxi. A jak jsem měla možnost při tomto rozhovoru Martinu poznat, je mi jasné, že tím její cesta ještě rozhodně nekončí… Právě tohle mě na Martině asi nejvíc zaujalo, překonání strachu z neznámého…
-
Tohle jsme my, Ostruženský ženský!
Ženy z Ostružné a blízkého okolí, které se rozhodly udělat něco pro sebe, ale i pro druhé (pozn.: citováno z facebookového profilu Ostruženský ženský). Ostruženský ženský jsou tanečním souborem, jehož popularita už dávno překročila hranice obce Ostružná. Je jich deset a nejstarší členka má 72 let. Neobyčejné obyčejné ženy. Každá má také svůj příběh a zasloužila by si svůj rozhovor, každá je Woman of Jeseníky. Bohatý taneční repertoár Ostruženských ženských sahá od flamenca, přes elektorswing, old jazz, line dance, až po hip hop. Za jejich tanečními vystoupeními se skrývá obrovská odvaha, odhodlání, překonání sebe sama a spousta času stráveného na tréninku. Když jsme u šampaňského, oblíbeného pití Ostruženských ženských,…
-
Anna Mocková: Nejspokojenější surfař je ten, co se nejvíc usmívá
Není prkno jako prkno. V souvislosti s Jeseníkem a sportem si představím možná tak snowboard, ale „oceánské surfování“? Do toho se v Anglii pustila Anička Mocková, nyní již pár týdnů žijící v Portugalsku. Splnila si tak svůj sen, který byl ještě navíc okořeněn značnou romantikou. 🙂 … S myšlenkou na moře a oceán jsem si říkala, že se můžete polehoučku navnadit na léto. Na druhou stranu surfování v Anglii není jednoduché. Na rozdíl od Havaje, kde by vám stačí plavky, musíte mít tři druhy neoprenu – na tři sezony. V lednu potřebujete kompletní výbavu: 5mm neopren, boty, rukavice a kapuci na hlavu. Na jaře si sundáte rukavice a kuklu. Neopren má 4…
-
Což takhle dát si čaj? aneb Rozhovor se sestřičkami z Čajovny Slunce
Přesto, že jsem spíš milovník kávy, nepohrdnu ani čajem. V době brněnsko-studentských jsme jich s kamarády měli pár vytipovaných pro herní večery u vodní dýmky. Neurčitě si vybavuji i čajovny, které dříve fungovaly v Jeseníku. Navštívit jsem je však nestihla. Jinak tomu je u Čajovny Slunce. A proto, že mě vždy trochu víc zajímá, co nebo kdo je v pozadí nejrůznějších podniků, dala jsem se do řeči se dvěma sestřičkami z Jesenické nemocnice, Barborou Brožkovou a Věrou Vašinovou… Jak jsme se dostaly k založení čajovny? V: To si pamatuji úplně přesně. Pracujeme spolu v nemocnici, jsme sestřičky na LDN a měly jsme jeden seminář, po kterém jsme si šli všichni sednout do kavárny.…
-
Alena Šosová Řehová: Pro mě je mateřské centrum životní styl
Další z rozhovorů otevírá téma pro maminky, tatínky, prarodiče, ale nejen je. Věnuje se totiž Mateřskému a rodinnému centru Krteček, které poskytuje zázemí a nabízí program pro rodiny s dětmi ve věku 0-6 let. Jednou z ústředních postav Krtečka je Alena Řehová Šosová, s níž byla radost tento rozhovor vést. Proč je mateřské centrum její životní styl poznáte z jejího vyprávění. Nechte se provést Krtečkem takřka od jeho začátku až k jeho dalším významným narozeninám. Vždyť už příští rok oslaví patnáctku! Nikdy nezapomenu na to, jak jsem šla poprvé do Krtečka. Pocházím z Písečné a do Jeseníku jsem jezdila na sportovku na Nábřežku (základní škola v Jeseníku), pak na gympl a následně do…
