-
Milada Zetochová: Petříkovská jednička
Byly jednou jedny hory a v těch horách malá vesnička, nebo vlastně osada Petříkov. Na začátku osady chalupa a v té chalupě Milada… Milada Zetochová je petříkovskou jedničkou nejenom číslem popisným její chalupy. Není snad nikdo, kdo by se s Miladou před tou její chalupou rád nezastavil na kus řeči, přičemž se ten kus řeči občas dost protáhne… Když u ní večer zaklepete unavení s lyžemi na ramenou, nechá vás i přespat. Je to pro ni tak nějak samozřejmé. Není petříkovskou rodačkou, ale Petříkov bez ní by si člověk snad ani neuměl představit. Pochází z Olomouce, z lékařské rodiny. Ona mohla být třeba fotografkou, matematičkou nebo slavnou veslařkou. Ale jak už to tak bývá, osud to…
-
Kristýna Hanulíková: Budujeme místo, kde je dobře rodičům i dětem.
Přinášíme Vám rozhovor s Kristýnou Hanulíkovou, dlouholetou skautskou vedoucí a zakladatelkou Montessori klubíku. Kristýna je maminka pěti dětí a už od mládí se věnuje organizování táborů a akcí, kterých má na svém kontě nespočet. Každý, kdo se s Kristýnkou potká, má dojem, jako by z ní energie přímo sršela. Za slupkou cílevědomé ženy se však skrývá jemná duše, která se nebojí snít a své sny uskutečňovat. Nabídka Montessori vzdělávání dětí je na Jesenicku již pátým rokem. První třídy základní školy vznikly před čtyřmi lety ve Vápenné a od minulého roku fungují i v Jeseníku. V minulém roce na tuto snahu navázala budoucí Montessori školka, klub pro předškolní děti Monty. …
-
Isolde Ohlbaum: Slavná mnichovská fotografka má rodinné kořeny v Dolní Lipové
Isolde Ohlbaum je světově proslulou německou fotografkou se sudetoněmeckými kořeny – matka pochází z Liberce a otec z Dolní Lipové na Jesenicku. Od roku 1946 žila rodina v Bavorsku, nejdříve v Moosburgu an der Isar, později v Mnichově. Isolde se narodila v roce 1953. Na začátku své kariéry se Isolde věnovala reportážní fotografii, pracovala pro časopisy Spiegel a Stern. Před jejím fotoaparátem stály takové osobnosti jako jsou David Bowie, Frank Zappa nebo Klaus Kinski. Od 70. let se zaměřuje na portréty světových spisovatelů, mezi nimiž je 19 nositelů Nobelovy ceny, například Heinrich Böll, Günter Grass, Elfriede Jelinek, Herta Müller, Doris Lessing nebo Orhan Pamuk. Je označována za nejznámější a nejžádanější…
-
Lenka Machová: Kotvičky pohody mámy trojčátek
Už pěkných pár minut sedím nad úvodním textem k tomuto rozhovoru. Vracím se s ním k tématu, které je mi v současnosti bližší než cokoliv jiného – máma téma. No a také blogování… Za rok a půl, co Lenku znám, mě k ní napadá velmi mnoho slov. Jednoduše, měla jsem tu čest poznat neuvěřitelnou, statečnou mámu s velkým srdcem. Lenku jsem poznala v létě roku 2019. Smála se od ucha k uchu, v nosítku malého chlapečka. Ostatní dvě děti hlídal zrovna tatínek a babička. Pane jo, trojčata… Vždycky, když ji od té doby vidím, napadne mě, že je dobrá. Přitom postupem času se za tím „dobrá“ skrývá čím dál tím…
-
Dagmar Adamová: Krev je nositelkou života
Neštěstí a nenadálé překvapení, každodenní starosti i radosti, a to dokonce trojnásobné. Péče o rodinu střídala péči o nemocné, kterým zasvětila život. Krev, která této silné ženě koluje v těle, ji zároveň pohání v poslání, které naplňuje v Nemocnici AGEL Jeseník. Řeč je o MUDr. Dagmar Adamové, primářce úseku hematologie a transfúzní služby, ambiciózní ženě, odbornici, skvělé manažerce domácnosti s trojčátky, ale také nemocničního oddělení, kde hlavní roli hraje vzácná tekutina, jež zachraňuje životy. Od dětského snu až na lékařskou fakultu Narodila jsem se v Krnově, v podhůří Jeseníků, tatínek byl dělník a maminka učitelka. V Zátoru, kde jsme bydleli, jsem začala chodit na základní školu, pak na gymnázium v Krnově. Vždycky, už od dětství,…
Mohlo by se vám také líbit
Nika Liberdová: Děti, drama a EduArt
Natálie Rotterová: Jak introverta napadne takhle zpívat
Petra Anna Kofroňová:
-
Marcela Vaňková: Básnířka z hor
Potkala jsem vílu v noční košili Vyšla si na louku trhat květiny Ranní rosa smáčí její nohy bosé Po příchodu domů pije víno Rosé Opilá ne vínem ale vůní louky Když lehává v trávě miluje své brouky … v hlavě V hlavě malé brouky v břiše motýli Ach… ležet s vílou v trávě aspoň na chvíli Marcela Vaňková (Motýlích křídla prach, 2019) Terénní pečovatelkou jsem se stala až velkou oklikou po různých pracovních zkušenostech. Když jsem byla malá, chtěla jsem být porodní asistentka. V České Lípě jsme se přátelili s rodinou s malými dětmi, které jsem občas hlídala, tak mě to k tomu asi táhlo. Jenže když došlo na rozhodování, kam půjdu na školu, pohádala jsem se s nejlepší kamarádkou, s níž jsem…
-
Herta Lindemann: Když se ti třeba jen trochu pootevřou dveře, strč do nich nohu, otevři je a jdi dál.
Život Herty Lindemann je fascinujícím příběhem o odvaze a síle překonávat rány, které nám osud uštědří, o víře v sebe sama a pevných rodinných kořenech. Příběhem o útěku, návratu a smíření. To je i název dokumentárního filmu, který byl o Hertě nedávno natočen (Útěk, návrat, smíření: Herta Lindemann se vrací domů, Německo 2019, režie a kamera: Frank Sauer). Herta se narodila jako první ze tří dětí Paula a Serafine Burghartových roku 1920 ve vesnici Velké Kunětice na Jesenicku. Dle jejích vlastních slov vyrostla v bezstarostné době, ve světě, který byl až do roku 1938 v pořádku. Po dokončení gymnázia v Jeseníku studovala do roku 1942 na Univerzitě Karlově v Praze. Její rodina kladla velký…
-
Divadelní spolek Kantoři: Dokud nás to bude bavit, budeme spolu zkoušet a hrát
Novoroční setkání s herečkami a herci z amatérského divadelního spolku Kantoři bylo plné vzpomínek a smíchu 😊 Některé veselé historky se do konečné podoby rozhovoru sice nevešly, ale i tak je jich níže hodně, a nejen díky nim stojí rozhovor za přečtení! Kromě jiného mě zaujalo i vyprávění o překonávání sebe sama v případě rolí, které „nesedly“. Pocit, který jsem si odnášela, odpovídal výroku pronesenému jedním z divadelníků: „Jsme na stejné vlně.“ Ano, jsou na stejné vlně a bylo příjemné to zažít! Na úvod něco málo z historie DS Kantoři: V roce 1999 byl v Mikulovicích díky paní učitelce Marii Nezvalové založen dětský dramatický kroužek, do kterého se zapojily i další dvě mikulovické učitelky…
-
Helena Paschkeová Aby naše charitní služby byly vyhledávané a lidé se v nich cítili dobře
Pod slovem „charita“ si asi většina z nás představí pomoc lidem v nouzi. Charita s velkým CH je nestátní nezisková organizace, která poskytuje služby i na Jesenicku. A to především seniorům jak v podobě pobytových služeb v domech pokojného stáří, tak v podobě domácí péče (včetně zdravotní péče), ale i dalším klientům. Charita Jeseník má už téměř deset let za ředitelku Helenu Paschkeovou. Jak se dozvíte v rozhovoru, profesní život Heleny Paschkeové jde s historií Charity Jeseník ruku v ruce už od porevolučních prvopočátků. Ačkoliv dnes stojí paní Paschkeová za týmem více než devadesáti zaměstnanců a službami pro desítky až stovky klientů, působila na mě v průběhu našeho listopadového rozhovoru v kanceláři Charity překvapivě skromně až nesměle. V první odpovědi na…
-
Barbora Wormová: Rodina mi připadá jako to nejdůležitější v životě.
Bára Wormová je usměvavá maminka čtyř synů a jedné dcery. Vzájemně k sobě mají hodně blízko, mimo jiné i díky sedmi rokům domácího vzdělávání. Bára je učitelkou nejen duší, ale i profesně. Celým rozhovorem se prolíná Bářina láska k rodině, víra i silný vztah k Jeseníkům. V souladu s těmito hodnotami stíhá Bára naplňovat svůj život i život blízkých sdílením… Hraním divadla s kamarádkami i s rodinou. Časem věnovaným dětem dříve ve farní školce, v katechetickém centru nebo nyní ve skautu. Nebo psaním rodinného blogu, díky kterému jsem měla možnost alespoň částečně poznat Báru i její sympatickou rodinu ještě před naším osobním listopadovým setkáním. Nabídka tykání mi tak přišla víc než vítaná 🙂 Jak ses dostala…
